Hotel Harmony
Základna na začátku a konci. Skutečná sprcha, skutečná postel, skutečný snídaňový bufet. Děti se těší na bazének, dospělí na pivo.
Šest dní, pět bud, žádné přejíždění autem. Jen my, batohy, děti, kopec energie a hřebeny Krkonoš pod nohama. Tentokrát to vezmeme pěkně popořadě — od Špindla přes Labskou, Erlebachovku, Polsko a Sněžku zase zpátky domů.
Týden na hřebenech. Bez auta, bez spěchu, s dětmi co zvládnou víc než si myslíme.
Tenhle rok jsme se rozhodli, že KrkoTour bude pořádná. Žádný dojíždění ráno na parkoviště a večer zpátky. Batoh na záda a jedeme — od Špindla přes hřebeny až pod Sněžku a druhou stranou dolů.
Noc co noc v jiný boudě. Ráno vylezeme, zabalíme, a jde se dál. Děti si to zamilujou — nebo aspoň budou mít o čem vyprávět babičce. Lanovka na Medvědín jim začátek trochu zjednoduší, Sněžku ale dáme po svejch.
Vybráno máme šest etap, pět pořádných nocí a jeden výšlap do Polska, aby to mělo mezinárodní šmrnc. Termín ladíme dole v anketě — srpen je náš.
Šest dní, každý ráno jinde. Kilometry jsou orientační — s dětma to může být všelijak.
Sraz u Harmony, přivítací pivo (a malinovka pro menší), vybalení batohů a lehká rozcvička okolo Labe. Kdo dorazí brzo, může na Medvědín na průzkum. Večer společná večeře a plán na ráno.
Ráno lanovkou nahoru na Medvědín — jedinej den, kdy si nohy odpočinou. Z Medvědína přes Vrbatovu boudu, kolem pramene Labe a Labského dolu dolů k Labské boudě. Po cestě svačina s výhledem.
Z Labské vzhůru kolem Violíku a přes Petrovu boudu. Hezká cesta po hřebeni s výhledy do Krkonošského národního parku. U Petrovky oběd, odpoledne mírný sešup k Erlebachově boudě ve Špindlerově sedle.
Dneska pasujeme hranici. Z Erlebachovky přes Slezský dům do Karkonoskiego Parku Narodowego a dolů k Małemu Stawu. Zázemí u jezera, polský knedlík místo českého a strudel k tomu. Děti si užijou boudu s výhledem na ledovcové pláně.
Nejkrásnější den. Vzhůru k Polské (Śląski Dom), fotka pod Sněžkou, ta letos pokořena nebude — šetříme kolena. Přes Luční boudu (jen zastávka a svařák pro velký) až na Výrovku. Navečer ohňostroj v oblacích, když to počasí dovolí.
Z Výrovky po druhé straně Kozích hřbetů dolů do Svatého Petra. Poslední svačinka u Labe, poslední pohled na hory. Odpoledne zpátky k Harmony, sprcha, pivo, diplomy. Pro odvážné 6. nocleh tamtéž — zbytek odjíždí.
Šest etap, jeden velký okruh. Kolečka jsou noclehy, linka je zhruba to, kudy půjdeme.
Šest nocí, pět bud a jedna rozkoš zvaná civilizace na začátku a na konci.
Základna na začátku a konci. Skutečná sprcha, skutečná postel, skutečný snídaňový bufet. Děti se těší na bazének, dospělí na pivo.
Brutalistní ikona nad Labským dolem. Z terasy se dá koukat do Polska i do Čech zaráz. Děti si pamatujou hlavně ten obří žlutý výtah.
Dřevo, kachlová kamna, štrúdl. Romantika pro dospělé, polštářové bitvy pro děti. Ráno mlha v údolí a káva s výhledem.
Nejhezčí bouda na polské straně. Stojí přímo u ledovcového jezera, pstruh k večeři a polský knedlík s ovocem k tomu. Cestou se naučíme pár polsky.
Malá dřevěnka, velký výhled, ticho. Nejlepší západ slunce z celé trasy. Večer karty, ráno čokoládovej puding a jdeme domů.
Kdo nechce rovnou do auta, spí ještě jednu noc v Harmony. Ráno bazén, káva a klidný návrat domů. Volitelné — napište v RSVP.
Krkonoše mají sice chaty a teplou vodu, ale ne suché ponožky. Na ty vždycky zapomenete.
Po kroucení hlavou, konzultaci s počasím a diktaturou školních zvonění je rozhodnuto.
A jedna nečastá: proč ne autem? Protože tentokrát ne, a tečka.
Napište, kolik vás jede a s jakými dětmi. Zbytek doladíme ve skupině.